3D simulace procesů 2: Co je k vytvoření modelu potřeba?
/
Přepis podcastu
Minule jsme si představili, co 3D simulace umí. Dnes si povíme více o tom, jak probíhá samotné vytváření modelu.
Celý postup si můžeme rozdělit do několika hlavních kroků. V prvé řadě to je definice cílů. Je třeba si určit jaký proces budeme simulovat. Je rozdíl mezi modelem pro analýzu produktivity stávajícího skladu a modelem pro vizualizaci nové výrobní haly s novými procesy. Důležité je vědět, co má být výsledkem simulace. Zda je to zvýšení produktivity, efektivnější rozložení skladu, zavedení automatizace nebo nových procesů a jejich vliv na stávající procesy. Stejně tak je třeba rozhodnout, jestli použijeme reálná data, nebo budeme pracovat s průměrnými údaji. Dále jaká data se nastaví jako proměnné, co budete chtít měnit: počet operátorů, jejich rychlost, rozložení zboží.
Není nutné simulovat celý sklad, dělat kompletní model všech prostorů. Obvykle se řeší pouze určitá část procesů nebo skladu. Na základě této domluvy se následně určuje, kolik bude model stát a jak bude náročný. Jestli jeho zpracování zabere dva dny nebo dva týdny a zda má vůbec smysl ho tvořit. Pokud je zákazník příliš kreativní jsme schopni ho v téhle fázi zastavit a poradit mu, že to, co vymýšlí, fungovat nebude a simulace by byla vyhazování peněz na základě našich předchozích zkušeností a best practice z ostatních skladů.
Přichází krok číslo dvě, a tím je sběr dat. Správná data jsou základ všeho a data, která jsou k vytvoření modelu potřeba jsou: data o používané technice – rychlost a nosnost vysokozdvižných vozíků, rychlost pásových dopravníků; data o lidských zdrojích – počet operátorů, jaké mají směny a přestávky, jak jsou produktivní; rozložení reálných prostor; kapacita a produktivita strojů; údaje o výrobcích, jejich rozměry a balení, a nakonec proces flow. Ne u všech modelů je takový objem dat potřebný, záleží na definici cíle. Sběr dat je klíčový. Se špatnými daty model nebude fungovat.
Následuje samotné vytvoření 3D simulace současných nebo budoucích procesů, případně obou variant. Velmi důležitá je průběžná spolupráce a verifikace. Model se při vytváření postupně kontroluje, zda je vše správně nastavené a jestli se na něco nezapomnělo.
Po tomto kroku probíhá poslední fáze optimalizace a analýzy rozložení prostorů a techniky, experimentování s procesy, identifikace slabých míst, export detailních reportů a grafů a zvolení nejlepšího řešení.
Výsledkem je doporučení nejlepšího vhodného procesu a spolu s tím i výhody a nevýhody těch ostatních. Již hotový 3D model je možné dále rozšiřovat o další procesy. Není nutné pro každý proces stavět nový model, lze je přidávat do jednoho, pokud takové procesy probíhají ve stejných prostorech. Mějte k dispozici přesný model vašeho skladu, kde budou nastaveny vaše procesy a my vás naučíme s ním experimentovat.
Další podcasty
3D simulace procesů 1: V čem vám 3D simulace procesů pomůže?
23. března 20213D simulace procesů má největší uplatnění v logistice u simulace pohybu materiálu, skladových prostorů, práce skladníků, vysokozdvižných vozíků nebo přidávání autonomních robotů. Další využití má ve výrobě. Simuluje produkční a montážní linky, analyzuje scénáře, plánování výroby a rozdělení pracovní zátěže.
