Autonomní roboti 2: Typy kolaborativních robotů
/
Přepis podcastu
V minulém díle jsme otevřeli nové téma robotizace a dnes na něj plynule navážeme. Podíváme se na základní typy robotů, které jsou dnes na trhu dostupné.
Jak už jsme si říkali, Autonomous Mobile Robots jsou schopni pracovat v prostředí běžného skladu. Patří do širší skupiny kolaborativních robotů, což znamená, že mohou fungovat v místě, kde se pohybují lidé a další skladová technika, kterou dokážou vnímat a vyhýbat se jí.
Základní rozdělení, které můžeme u robotů udělat, je podle váhové kapacity nákladu, který mohou převážet. Ti menší uvezou zhruba 100 kg. Mají společnou základnu a liší se nástavbami. Další označujeme jako paletové roboty. Ti jsou schopni převézt materiál o velkém objemu a váze. Jedna verze má váhový limit 500 kg, druhá 1500 kg. Mohou uvézt vše od europalety až po větší kontejner. Často se používají ve výrobě pro převoz větších dílů, např. v automotive pro boxy s velkým množstvím komponentů.
Dokážeme do firemních procesů zařadit tyto typy robotů:
První z nich má označení HMIShelf a veze na sobě regály ve třech úrovních. Zaměstnanec může zboží nebo materiál na robota ručně naskládat a nechat ho vše odvézt na jiné místo. Tento robot má jako jediný přímo na sobě i dotykovou obrazovku, takže je možné ho ovládat i lokálně přímo z robota. Je vhodný pro převážení středně velkého objemu zboží. Typický proces, kde se nasazení tohoto typu robota vyplatí, je zónové vychystávání, případně výroba typu Kanban, kdy robot naložený materiálem postupně objíždí jednotlivá pracoviště a pracovníci si z něj odebírají potřebné komponenty.
Dalším robotem je CartConnect a lze ho v podstatě použít k velmi podobným procesům jako HMIShelf. Jeho nástavba slouží k tomu, aby byl schopný přemístit samostatně stojící regál s kolečky. Jakmile dojde k vyvolání potřeby, robot přijede, zespodu na sebe nasadí regál se zbožím a přemístí ho. Rozdíl oproti HMIShelf je, že robot není napevno a neustále spojený s regálem a může v době, kdy vychystávač naplňuje jeden regál, přemisťovat jiný regál. Výhodou také je, že CartConnect dokáže rozpoznat, jaký typ regálu má na sobě a počítá s jeho šířkou, což zajišťuje bezpečnou přepravu. Právě parametry regálu jsou velmi důležité, protože samotný regál zůstává na zemi a robot ho pouze naviguje na určené místo.
Třetím typem malého robota je RollerTop, který má na sobě kousek válečkové dráhy. Říkáme mu virtuální válečková dráha, protože zastane fyzickou válečkovou dráhu s tím rozdílem, že zde není třeba nic konstruovat. Tento robot si sám dojede ke konci dráhy, spojí se s ní, a ona na něj přesune box, který má být transportován dále. Robot ho následně odveze na cílové místo, případně ho opět předá jinému konci válečkové dráhy. Trasu mezi oběma konci si robot volí dle aktuálních možností, což je výhodné, a není proto třeba vybudovat válečkovou dráhu přes místa, kde by byla překážkou pro jiné procesy.
Dostáváme se k velkým robotům. Tady jsou hlavními zástupci roboti Freight 500 a 1500, dvě varianty jednoho robota, kde číslo označuje, jak velkou zátěž je schopný unést. S tím souvisí i rozměry nákladu. Půltunový model zvládne jednu europaletu, Freight 1500 si poradí i s o něco většími rozměry. Jejich doménou je transport nákladu z místa A na místo B. Možnosti převzetí jsou dvě. Buď přijede vozík na místo, kde jsou roboti, a paletu na ně přímo položí. Nebo vozík náklad vyloží na tzv. předávací stanici, a robot si ji zde pomocí zvedacího nástavce sám vyzvedne a uloží.
Na závěr nám zbývají dva specifičtí roboti, o kterých jsme se částečně zmínili už v předchozím podcastu. Jedním z nich je TagSurveyor, který využívá snímací zařízení se čtečkou RFID. Robot projíždí skladem s RFID tagy na paletách, které si načítá a provádí tím automatickou inventuru.
Poslední robot SmartGuard je odpovědí na současnou koronavirovou situaci, protože pomocí UV záření zvládá dezinfikovat prostředí, kterým projíždí. Ať už to jsou kanceláře s lidmi nebo sklad se zbožím.
Takové jsou tedy základní typy robotů, které máme v Česku v současné době k dispozici.
Další podcasty
Autonomní roboti 3: Jak probíhá ukázka robota
01. listopadu 2020První schůzka se zájemcem o roboty by se dala přirovnat k našim dvěma úvodním podcastům. Zájemce se na začátku seznámí s přednostmi robotů a možnostmi jejich využití v praxi. Důležitou součástí setkání je také popis procesů zájemce, pro které se mají roboti využít, ať už ve skladu či ve výrobě. Jak u nás celý proces probíhá se dozvíte v posledním díle na téma roboti.
Autonomní roboti 1: Co to znamená, když je robot autonomní
18. října 2020Proč je dnes robotizace na vzestupu a co mohou roboti skladům, distribučním centrům nebo továrnám nabídnout?
