Retail Management 4: Retailové trendy

Retail Management

Retail Management 4: Retailové trendy

Play Episode


Pause Episode

Mute/Unmute Episode


Rewind 10 Seconds

1x

Fast Forward 30 seconds

00:00
/

6:52

RSS Feed

Share

Link

Embed

Přepis podcastu

Retailové prostředí je souhrn charakteristik, činností a aktivit, které jsou pro retail typické, a které retail vykonává na daném trhu. A v rámci každého takového prostředí se vždy vyskytují specifické charakteristiky a trendy, které jsou klíčové a ovlivňují celkový rozvoj. Pojďme se na ně podívat ve čtvrtém pokračování podcastu z oblasti retail managementu.

První klíčovou charakteristikou, která má vliv na rozvoj retailu, je konečná spotřeba domácností, protože jak jsme zmínili už v předchozích epizodách, český trh je velmi řízený cenou a je to hlavní aspekt, podle kterého se zákazníci rozhodují. Dále jde o rozvoj inovací, které zvyšují efektivitu a produktivitu práce v obchodě. Zatřetí pak můžeme zmínit rozvoj tzv. internetu věcí, oblasti umělé inteligence a dalších inovací v tomto směru. A v neposlední řadě jde o personalizaci nabídky, o které se dnes hodně hovoří. V jejím případě je pro obchodníky důležité, aby měli implementovaný věrnostní program a byli schopni jednoznačně identifikovat každého zákazníka, protože bez toho nelze personalizaci příliš dobře využít.

Pokud se zaměříme na trendy související s retailem a predikci jejich vývoje v současné době — očekáváme jednak zvýšení nezaměstnanosti a zrychlení hospodářského cyklu z pohledu rychlého příchodu očekávané ekonomické krize. Spolu s tím zadržené výdaje domácností stejně jako výkon celého retailu. Na druhou stranu, díky tomu, že obchodníci dokázali a měli možnost obchodovat v době, kdy zákazníci museli být doma, jejich výkon tolik nezamrznul. Je zde ale obrovský prostor pro jednoduché řešení, jak v budoucnu na krizové momenty reagovat. To znamená, jakým způsobem rychle nadefinovat položky, které musejí být na prodejnách a zajistit jejich rozvoz na úkor zbytných produktů, které mohou být v rámci distribuce omezeny.

Nejpodstatnější je pro nás v tomto směru ekonomika Německa, na kterém jsme plně závislí i z toho pohledu, jaké řetězce v České republice působí. Jestliže bude německá ekonomika dobře šlapat, máme šanci, aby to dobře proběhlo také u nás.

Pracovní síla donedávna rostla, ale otázkou samozřejmě je, co bude v příštím období. Důležité je, aby zůstalo přívětivé nastavení pracovních podmínek především pro ukrajinské pracovníky. U surovin pro výrobu zboží vidíme obrovský nárůst nákladů a záleží, jak se to promítne do dalších cen. Dopravní náklady jsou více a více zásadní položkou mající vliv na konečnou cenu potravin, i když teď dochází k velkému propadu cen benzínu. Záleží dále také na daňových regulacích a samozřejmě dopadu na životní prostředí. To je jedna z věcí, která se bude do cen zboží a retailu obecně promítat se stále více narůstající intenzitou.

V dnešní době je zásadní věnovat se také budoucím zákazníkům, kteří se díky rychlému rozvoji moderních technologií mohou chovat zcela odlišně od současné generace. Středem zájmu je generace Y, lidé narození v letech 1981 až 1995. Chování zákazníka se od velkých týdenních nákupů vrací k menším nákupům, k rychlé spotřebě a rychloobrátkovému zboží s kratší zárukou. Stále více se rozvíjí rychlé občerstvení na cestu typu fast food.

Hlavní rozdělení zákazníků neustále fluktuuje mezi moderním a tradičním modelem nakupujícího. Vychází z místa bydliště, místa nákupu a příjmů. Spousta lidí bydlících v okolí Ostravy, Brna a Prahy spadá do tradičního typu zákazníků. Vesměs jsou to ale lidé, kteří nakupují moderním způsobem. Druhá varianta dělení je pak podle postoje k nákupu. Aktivní postoj je takový, kdy zákazníci hledají kvalitu a pohodu. Zatímco u pasivního jde o větší objem a výhodný nákup. Kvalita se tam sice hodně prolíná, ale více se o ní hovoří, než aby se jí zákazník skutečně řídil. Aktivní postoj u tradičních nakupujících je takový, že chtějí nakoupit levně a blízko. Hlavním aspektem je cena a akce. U skutečně tradičních nakupujících pak nelze pohled na kvalitu vůbec očekávat, je to jeden z posledních faktorů rozhodování pro to, kde nakoupí. U pasivního postoje k nákupu jde o rychlost a úsporu času, protože tyto zákazníky nákup primárně nebaví, případně si vybírají prodejny podle zvyku, kde čekají jistotu a stabilitu. To je prostor, který vyplňují především tradiční prodejny jako Jednota Coop v menších městech, ale hlavně na vesnicích. Zákazník zde kupuje stále to samé, ví, kolik, co stojí a nechce změnu. Nemá rád novinky v sortimentu, chce mít v prodejně své prodavačky, nechce žádné roboty. Pro obchodníky je to příležitost zautomatizovat všechny procesy, které běží na pozadí, ale hlavní kontakt se zákazníkem by měl zůstat. Jde o něco, co velké řetězce ve svých činnostech neumí obsáhnout, protože mají zpravidla špatně nastavené procesy. Zaměstnanec tam není proto, aby si se zákazníkem povídal, kdežto u prodejen typu Jednota Coop je to naprosto obráceně.

A tím se dostáváme k poslednímu tématu, kterým je design prodejen a také volba nákupního formátu. Jak se určují a čím jsou ovlivněny, to bude obsahem našeho příštího podcastu.